Recenze - Kde končí duha/S láskou Rosie



Kniha: Kde končí duha/S láskou Rosie
Originál: Where rainbows end
Spisovatelka: Cecelia Ahern
Překladatelka: Ludmila Havlíková
Nakladatelství: BB art
Vydáno: 2006
Počet stran: 399

Anotace:
Nejlepší přátelé Rosie a Alex se musí vinou osudu rozloučit na neurčito, aniž by si dokázali navzájem přiznat pravdu o svých citech. Jejich přátelství pokračuje dlouhé roky pouze prostřednictví e-mailů, dopisů a dlouhých telefonních hovorů, které si vyměňují přes oceán. Žijí své vlastní životy a hledají štěstí a "poklad na konci duhy." Přijdou na to, že ho mají na dosah ruky už dávno a dostane jejich láska druhou šanci?

Obálka:
Obálka u mě vůbec nezabodovala. Teda alespoň obálka Kde končí duhy. Obálka dalšího knižního vydání - S láskou Rosie mi již přijde naopak docela povedená, nejspíš hlavně díky použití filmového zpracování a napózování Sama Claflina, které ho mám ráda. Tak jako tak nejde o žádný velký zázrak, takže obálce dávám jen 2 hvězdy.

Zvláštnosti knihy: 
Kniha, na rozdíl od ostatních není podána příběhem. Je podána stylem dopisů, e-mailů a všeho možného. Takže vlastně nevíte, co se děje, jak se kdo chová, vidíte jen písemnosti mezi Rosie a spoustou dalších lidí. Za tenhle nápad si ode mě kniha zasloužila alespoň nějaké to uznání. Není to vůbec podáno chaoticky, ale dopisy jdou hezky logicky za sebou, ukazují gramatické nedostatky různých postav a celkově je to velmi promyšlené. 


Moje hodnocení:
Zdroj
U téhle knihy se mi povedlo něco, co už dlouho ne. Nedokázala jsem ji dočíst. A nebo se do ní byť jen začíst. Byla pro mě ohromným utrpením. Myslím, že jsem s ní začala někdy začátkem tohoto roku. Teď už je skoro červen a mě chybí ještě asi 100 stránek do konce. Ale už to nezvládám. Kdykoli knihu otevřu, že ji tedy konečně dočtu, stačím přečíst jen pár řádků a už mám obrovskou chuť tu knihu vzít a prostě s ní praštit, spálit ji a vymazat jí ze světa.
Zdroj
Kniha je totiž tak neuvěřitelně nudná, hlavní postavy jsou mi krajně nesympatické a podezřívám je, že jsou i blbé. Představte si situaci - máte lístky, abyste mohli navštívit svého nejlepšího kamaráda, máte zabaleno, těšíte se a myslíte si, že ho dokonce milujete. Jenže se tu objeví otec vaší dcery, který vám přinesl jen potíže a vy se stejně na svého kamaráda vykašlete a neodletíte, protože proč by onen zmiňovaný otec měl čekat týden, než se vrátíte. Bože. A v takovémhle stylu se táhne celá kniha. Už už můžou být spolu, jenže pak si zase Rosie namůže tu svojí hlavičku a zamezí tomu kvůli nějakému idiotovi. Nádhera!
Zdroj
Krátce poté, co jsem si řekla, že na knihu už kašlu jsem si pustila film. I to byl propadák. Protahované, než si konečně oba uvědomí, že vlastně mají celou dobu být spolu. Haha, jaké překvapení! A to ve filmu byli oddělení tak 10 let, myslím. A nebylo tam tolik komplikací. Jenže v knize je to myslím 40 let, než si konečně své touhy uvědomí, což vás při čtení pěkně otravuje. A pak je tu zástup holek, které má Alex a zástup kluků, které jsou naopak u Rosie a vy víte, že to oni to všechno oddalují. A tak vás začnou pěkně štvát.
Zdroj
Kniha by možná i mohla být dobrá, kdyby se vyměnila hlavní hrdinka. Rosie. Pořád říká, jak je
život těžký. Ale nebyl by, kdyby si ho těžký nedělala. Kdyby prostě nastoupila do letadla, hned, když měla první příležitost. Nebo kdyby se nechtěla pomstít Alexovi, který vlastně nic neudělal a nešla na ples s tupcem. Její život by pak mohl být hezký a nemuselo by vyjít 400 stránek jejích stížností na to, jak hrozný má vlastně život. Jenže né. Proč by si dělala život hezký a jednoduchý, když si z něj může udělat peklo? Tahle kniha jednoduše postrádá jakoukoli logiku.

Zdroj

Možná jste to již pochopili, možná ne, ale já knihu obviňuji z toho, že mi sebrala tolik drahocenného času, který jsem mohla věnovat jiným knihám. Takže jen díky nápadu se stylem psaní získává jednu hvězdičku, i když nejraději bych jí nedala ani tu.










"Ano, je. Rosie je zdrcená."

Celkové hodnocení:

Žádné komentáře:

Okomentovat